Už před vznikem prvních hasičských sborů existovala různá pravidla a zákony při hašení.
Hasit musel jít každý, bez rozdílu, nehledě na postavení ve společnosti. Řídit hašení mohl jen rychtář, purkmistr nebo konšel. Některá povolání či profese měla rovněž při požárech svá opodstatnění. Řezníci a kováři, známí jako největší siláci, měli na starosti strhávání střech a trámů háky, zámečníci rozebírali mnohdy zapečené zámky dveří. Majitelé vozů vozili vodu v bečkách od nejbližších vodních zdrojů. Ostatní měli za povinnost vytvořit živý řetěz a podávat si vědra s vodou, která se však mohla plnit pouze ze tří čtvrtin, aby se při podávání zbytečně nerozlévala a neplýtvalo se s ní, protože se často vozila z daleka. Vědra určená k hašení byla plátěná, napuštěná dehtem. Při hašení dřevěných stavení a stodol vznikalo veliké množství jisker. Dřevo, sláma a seno se hořením rozpadá na malé hořící částice, které teplem stoupají vzhůru a šíří riziko dalšího ohně do okolí. I s tímto bylo počítáno a proto ženy a děti v okolních staveních rozebrali šindele a vylezli na střechy, kde mokrými hadry na tyčích (takové zvětšené plácačky) takové jiskry likvidovali.
Často ale docházelo k chaosu, panice a nekázni. Dokonce k odmítání hasit, jak už z osobních, náboženských nebo jiných důvodů. Proto si doba vynutila určité zásadní změny a zlom. Zakládání organizací s pevnou disciplínou, řádem a pravomocemi.
V Návsí v 80-90. letech 19. století za vlády hraběte Friedricha, ještě před vznikem sboru v Návsí, už existovala jakási hasičská jednotka a to na pile. Správcem pily byl fořt Hanz Pavlista, který měl v té době parní stříkačku se kterou vyjížděli zaměstnanci pily ke všem požárům v blízkém i dalekém okolí - např. do Bukovce, Jablunkova, ale také parní stříkačku naložili na železniční vagon a jezdili hasit požáry od Bohumína až po Čadcu. Jezdily přece parní lokomotivy, takže o jiskry, žhavý popel a od nich vzniklé požáry podél tratí nebyla nouze.
Lidé měli Hanze Pavlistu pro jeho dobré skutky a ochotu rádi a stojí proto za zmínku,že když v roce 1897 zemřel, přišlo na jeho pohřeb a to nenuceně, okolo 15 tisíc lidí.
Návsí ale postupně rostlo a založení jednotky hasičů byla jen otázka času.
Píše se datum 17.3. 1908 a mimo jiné záležitosti se předsednictvo obecního úřadu-gminy v Návsí zabývá žádostí občanů a spolku rolníků o založení dobrovolného hasičského sboru v Návsí.
Do přípravného zakládajícího výboru byli obcí navrženi: p. Sikora Adam č. 22 - starosta obce, p. Sikora Adam č. 172, p. Zientek Jan a p. Tacina Jiří.
15.5.1908 byly zpracovány stanovy a předány na obecní úřad ke schválení. Během pěti týdnů byla svolána 1. valná hromada zakladatelů a nově přijatých členů pod názvem Jubilejní dobrovolný hasičský sbor v Návsí. (Jubilejní – k 60ti letému výročí panování císaře Fr. Josefa I.)
Den 14. červen 1908 se zapsal historicky do dějin obce Návsí, protože se sešli představitelé hasičského sboru, aby navrhli a zvolili první výbor této nově vzniklé organizace.
Do čela této organizace byl zvolen p. Sikora Adam (starosta obce), jako prvním velitelem se stal p. Sikora Adam (rolník) a jeho zástupcem p. Kufa Pavel (stolař) čp. 243. Jako jednatel byl schválen učitel Zientek Jan a pokladník Badura Jan. Seržanty-velitelé družstev byli zvoleni p. Ramsza Pawel a Dorda Jerzy, jejich zástupci Fizek Jan a Tacina Jerzy. Do výboru bylo zvoleno celkem 8 členů. V roce 1908 měl nově založený sbor 24 členů činných a 12 členů přispívajících, mezi nimiž mimo jiné osobnosti patřil i kněz p. Michejda.
Přípisem krajského výboru požární ochrany v Opavě dne 2.8. 1908 byl přijat Náveský sbor do evidence krajského výboru, byly schváleny stanovy a byl zařazen do 14. okrsku, jehož náčelníkem byl p. Bulawa Emanuel z Jablunkova. Za každého člena byla zaplacena částka 20 haléřů jako zápisné. Při 1. výroční členské schůzi 21.2. 1909 čítal sbor už 70 členů. V témže roce se z prostředků obce, hasičů a sbírky mezi obyvateli zakoupila ruční čtyřkolová stříkačka, která je zachována a funkční i dnes.
Býti hasičem bylo pro občana ctí a rovněž obyvatelstvo si takových lidí vážilo. Mnozí z členů byli dlouho věrni hasičskému řemeslu, např. nejdéle ve funkci starosty sboru byli Sikora Adam 1908-1921 a p. Mrózek Adam (bývalý hostinský) 1921-1945. Jednatelem p. Zientek Jan 1908-1921 a p. Prymus 1921-1939.
Tato organizace měla i hasičské družstvo pod Stožkem, kterému velel p. Polok Ondřej.
Zápisy této kroniky sahají do roku 1939. Od počátku 2. světové války do roku 1948 bohužel nemáme žádné písemnosti, ač víme, že sbor jako takový fungoval protože došlo ke sloučení základní organizace v Jasení a bývalé pilařské hasičské jednoty v jeden celek s názvem Československý svaz požární ochrany.
Požární zbrojnice, kde máme sídlo dodnes, byla postavena v letech 1923-1925 a kromě menších úprav, prodloužení vjezdu na délku vozidla, je nezměněna. V 50tých letech se uvažovalo o její rekonstrukci a rozšíření (vytvoření sálu a jedné bytové jednotky), ale na místo toho byla postavena nová zbrojnice v Jasení, dnešní kulturní dům a restaurace.
Ve stejném období hasiči obdrželi i vozidlo Tatra 805 a to díky p. Karlu Nogovi, dlouholetému veliteli, který působil i jako velitel Jablunkovského okrsku za bývalého okresu Český Těšín.
Do 70. let se SDH hodně rozrostlo a mělo i dva družstva mužů, jedno družstvo žen a 14-ti členný kolektiv mladého požárníka, žáky od 9 do 14 let.
V roce 1958 bylo zakoupeno v Martině nové vozidlo Tatra 805, které sloužilo až do roku 1985 a to hlavně zásluhou našeho dlouholetého člena p. Jana Suszky. Vozidlo bylo vždy plně funkční, velice spolehlivé a vyvolávalo respekt u mnoha sborů, protože jako jediné vozidlo ze dvaceti sborů se dokázalo poprat s těžkým terénem a sněhem a dorazit k požáru v Lomné-chata Tetřev a k požáru chaty Kozubová. Když tzv. “kačena“ dosloužila, dostalo naše SDH od tehdejšího MNV Jablunkov vozidlo Avia,které byla staršího data a díky naším členům se ho podařilo udržet u života ještě dalších těžkých 7 let.
Další změna vozidla nastala u příležitosti oslav 90. let založení našeho SDH Návsí (1998), kdy obecní úřad v Návsí dal dárek naším členům v podobě vozidla Škoda 706 RTHP odkoupením z bývalého podniku KOH-I-NOOR Žihla, kde rušili hasičskou jednotku. Toto vozidlo sloužilo v naší jednotce do roku 2016.
